Když to bolí, není to láska.....
Navzdory tomu, co nám sdělují všechny písničky, knihy a romantické filmy, platí, že jestli něco bolí, není to láska. Bolí pouze naše potřeby, bolí to, že nedostáváme, co chceme. Láska nemůže bolet, protože je to spojení se skutečností a to nám může přinášet pouze radost. Bolí, když se uzavřeme, stáhneme do sebe, odtáhneme se od partnera. Bolí, když nejsou uspokojeny naše potřeby. Ubližuje nám, když zbytečně probouzíme starou bolest. Láska nás však nebolí - láska nás rozvíjí. když se totiž odevzdáváme lásce, otevíráme se, někdy to skoro jako bolest cítíme, protože se po dlouhé době strádání a osamění dává znovu do tance. A naše srdce můžeme rozvíjet jedině láskou. Bolest ho totiž zabíjí. Hlavně ta při níž svou vlastní neuzavřenou bolest poměřujeme se svou láskou. Zkusme se zbavit zkušeností z minulosti, které nám brání vnímat a vidět partnera takového jaký je. Jinak jen stále žijeme v minulých bolestech. A bez lásky nemůžeme navázat spojení s partnerem, který nebude takový jakého by sis přál mít, ale takový, jaký doopravdy je. Co si zvolíš? Pravdu nebo představu? Lásku nebo bolest?